Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci
Zpět

Co nás čeká v budoucnu na trhu práce?

Trh práce prošel velkými změnami v důsledku pandemie, války a s nimi spojené inflace i zdražování energií. Na pracovním trhu stále chybí 300 tisíc lidí. V důsledku automatizace a digitalizace se nahradí nejméně kvalifikované a také nejméně placené pozice a tisíce lidí budou na trhu práce ohroženy. Budoucnost patří talentům, průběžně učit se ale musí každý.

Firmy v současné době nejvíce tíží právě ceny energií, problémy s logistikou a nedostatek materiálů a nedostatek lidí. Firmy budou čelit tlaku zaměstnanců na zvyšování mezd vzhledem k inflaci, zaměří se na energetické úspory a investice spojené s udržitelností.

V důsledku automatizace a digitalizace se nahradí nejméně kvalifikované a také nejméně placené pozice a tisíce lidí budou na trhu práce ohroženy. Z toho důvodu bude nutný tzv. „upskilling“ a „reskilling“. Stát může v této situaci pomoci prostředky z evropských fondů a také spoluprací s akademickým sektorem, zejména tzv. mikrocertifikáty (neboli mikrokredity).

Jaké kompetence jsou důležité pro absolventy škol?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara musí absolventi škol počítat zejména s tím, že ne všechno, co se ve škole naučili, bude vzhledem k dynamice a rychlosti změn stále platit. Absolventi škol potřebují kritické myšlení, flexibilitu, schopnost a ochotu neustále se učit, být otevření, potřebují schopnost spolupracovat a také odolnost. Je potřeba také vzájemně přiblížit společenské a technické obory, protože kreativita vychází z diverzity. Co se týče spolupráce škol a firem, v České republice existují jen ostrůvky pozitivní deviace, a to jak ve vysokoškolském sektoru, tak v byznysu. Celkově není ale situace v této oblasti nijak příznivá, je potřeba posílit prvky duálního vzdělávání, konkrétně spolupráci s firmami.

V České republice je v současnosti 30 % profesně orientovaných programů na vysokých školách, které jsou, na rozdíl od akademických programů, orientované na získání praktických dovedností,  potřebných k výkonu povolání a ve kterých je stanovena praxe ve firmách.

Nová generace na trhu práce: smysl v práci a zelené hodnoty

Pro mladé lidi je důležitý smysl práce a také „zelené hodnoty“ a zodpovědné chování firem ve vztahu k životnímu prostřední. Firmy si to uvědomují a dávají na téma udržitelnosti a šetrného přístupu k planetě důraz, ať už ve větším akcentu na udržitelnost ve výrobě nebo činnosti firmy, nebo v interních aktivitách (např. nabídkou volna pro zaměstnance určené k zapojení se do nějaké aktivity v neziskovém sektoru).

Pro novou generaci vstupující na trh práce je důležitá také firemní kultura a hodnoty, které firma sdílí. To následně ovlivňuje výkon pracovníků. Sdílení společných hodnot je obecně důležité pro týmy a týmovou práci. Nacházet smysl v práci ovlivňuje motivaci pracovníků a také fluktuaci zaměstnanců ve firmě. Pro smysl práce je vždy důležité mít možnosti vidět zákazníka a klienta, pro kterého zaměstnanci práci dělají, což není u všech pozic při každodenní činnosti samozřejmé.

Jak se promítla pandemie do vztahu zaměstnance a firmy?

V důsledku pandemie narostl podle psychologa Daniela Štrobla počet lidí s psychickými problémy na 30 %, v důsledku situace s válkou je procento lidí s psychickými problémy stejné, jen jde o jiné lidi. Po covidu-19 bude opět nutná adaptace, řada firem přešla na práci na dálku. Režim “home office” zvyšuje flexibilitu, kterou zaměstnanci vyžadují, ale také se často pojí se špatnou interní komunikací a s rizikem ztráty firemní sounáležitosti. Lidé se potřebují potkávat, tým je definován jako skupina lidí, kteří se setkávají na jednom místě, a online schůzky nejsou náhradou za fyzické setkávání. Pro vazbu mezi zaměstnancem a firmou jsou riziková i tzv. „sharovaná“ místa. V těchto případech dochází k rozvolnění vztahu zaměstnance k zaměstnavateli, protože mít své místo, a to i např. v kanceláři, je základní lidská potřeba.

„Home office“ už přitom není brán zaměstnanci jako benefit, ale jako standard. Některé firmy to přitom stále vnímají jako benefit pro zaměstnance. Vyplývá to se šetření firmy Sodexo. 69 % firem poskytne benefity ve stejném rozsahu jako dříve, 23 % firem benefity dokonce rozšíří. Pro zaměstnance je největší benefit 13. a 14. plat, dny dovolené navíc a „sick days“.

Změny na trhu práce se zrychlují, duševní zdraví je na 1. místě pro všechny

Podle studie Manpower Group Great realization očekává 81 % zaměstnanců od zaměstnavatele rozvojové programy pro udržení svých kompetencí. Duševní zdraví se stalo pro všechny, zaměstnance i zaměstnavatele, prioritou s důrazem na prevenci. 70 % zaměstnanců potřebuje vidět smysl práce v každodenní činnosti a 64 % zaměstnanců chce, aby každodenní práce pomáhala vytvářet lepší společnost.

69 % zaměstnavatelů nemůže najít pracovníky s potřebnou kvalifikací, což je nejvíce za posledních 15 let. Firmy si uvědomují, že práce budoucnosti musí vycházet vstříc rodinám, plánují nástup udržitelných technologií a stále se zvyšuje počet firem věnujících se rozmanitosti, rovnosti a inkluzi. Zaměstnanci bez ohledu na věk a generaci budou více požadovat individuálnější přístup a odmítat škatulkování, nálepkování a konkurenci mezi generacemi.

Budoucnost patří talentům, průběžně učit se musí každý

Podle studie vedou demografické změny včetně snižování porodnosti, menší přeshraniční mobilita a zvyšování počtu osob odcházejících do předčasného důchodu k nedostatku talentů. Během roku 2022 zaměstnavatelé očekávají silnou poptávku po talentované pracovní síle ve všech klíčových odvětvích. Více než 30 % firem plánuje zvýšit mzdy, aby přitáhly a udržely si talentované pracovníky.

Rekvalifikace a posilování kvalifikace budou pro pracovníky i organizace i nadále zcela nezbytné, protože jednotlivé profese vyžadují stále vyšší kompetence. 58 % zaměstnanců bude potřebovat nové kompetence, aby mohli vykonávat svou práci. Nejvíce žádané jsou jak technické, tak měkké dovednosti.

Článek byl převzat z webu Národního pedagogického institutu ČR https://www.npi.cz/

Fakulty a součásti

Zavřít