Celoživotní učení jako prevence kognitivních problémů ve starším věku
1. srpna 2022Mozek je jeden z nejchoulostivějších orgánů v lidském těle. Úpadku duševních funkcí se však dá alespoň částečně předejít. Věděli jste, že velmi významným rizikovým faktorem je nízké vzdělání? Zajištění základního a středoškolského vzdělání všem dětem by snížilo riziko vzniku demence v populaci.
Ke vzniku demence mohou přispívat obezita, cukrovka, alkohol, znečištěné ovzduší, zvýšený krevní tlak, poranění hlavy nebo nekvalitní spánek. Mnohým z nich se dá předejít uzpůsobením životního režimu.
Alzheimer = demence. Platí tato rovnice? A mohu se efektivně bránit, když bojuji vlastně sám proti sobě? Podle docentky Ivy Holmerové, ředitelky pražského Gerontologického centra, rovnice sice částečně platí, ale není úplně přesná, ani z jedné, ani z druhé strany.
Pohyb a tanec jako všelék. Jak můžete zpomalit nástup Alzheimerovy choroby?
„Demence je syndrom, soubor příznaků, který vzniká jako důsledek různých onemocnění a poruch mozku, nejčastější jsou takzvaná neurodegenerativní onemocnění a mezi nimi je nejčastější právě Alzheimerova nemoc,“ vysvětluje. „Demence ale může být následkem cévních změn, otrav, zejména pak dlouhodobé intoxikace návykovými látkami a tak dál.“
Podle docentky Holmerové existují také přechodné formy kognitivních poruch, které demenci imitují. „Například při metabolickém rozvratu, nedostatečné funkci štítné žlázy a podobně,“ říká. „Vlastně každá situace, která dlouhodobě škodí mozku, může způsobovat demenci.“
Rizikové faktory
Demence se rozvíjí postupně, u Alzheimerovy nemoci vzniká až po několika letech průběhu a rozvoje neurodegenerativních změn, kdy již můžeme zjistit významné riziko či ji dokonce diagnostikovat. A bránit se jí efektivně můžeme. Téměř čtyřicet procent příčin demence je preventabilních. Pokud by se nám je podařilo odstranit, snížíme výskyt nových případů demence v populaci také až o čtyřicet procent.
Ke vzniku demence mohou přispívat obezita, cukrovka, alkohol, znečištěné ovzduší, zvýšený krevní tlak nebo poranění hlavy. Mnohým z nich se dá předejít uzpůsobením životního režimu.
„Měli bychom žít tak, jak nám již po dlouhá léta radí kardiologové: pamatovat na zdravou stravu, dostatek pohybu, kompenzovat další rizikové faktory (metabolické, hypertenzi), ale také mít dostatek sociálních kontaktů i tvůrčí duševní aktivitu,“ vyjmenovává Iva Holmerová.
Vzdělání i spánek
Některé rizikové faktory rozvoje demence mohou laika překvapit. Podle Ivy Holmerové se k nim počítá například i porucha sluchu. Proto je důležité mu věnovat pozornost. Spouštěči demence se mohou stát také kouření a deprese. U druhého z nich dochází ke zhoršení celkového stavu včetně kognitivních funkcí. Dále je to sociální izolace a osamělost. „Existují důkazy, že zlepšení sociálních vazeb a kontaktů zlepšuje i kognitivní stav lidí a snižuje riziko demence,“ zdůrazňuje expertka.
Velmi významným rizikovým faktorem je nízké vzdělání. Zajištění základního a středoškolského vzdělání všem dětem by podle docentky Holmerové snížilo riziko vzniku demence v populaci.
Význam má samozřejmě celoživotní vzdělávání a kognitivní stimulace. V prevenci demence mohou mít význam i další faktory, které zatím nejsou dostatečně probádané. Je to například spánek, který by měl být „dostatečný“, ale nikoli nadměrný. Jeho doba je zcela individuální. Obdobně je to podle Ivy Holmerové i s výživou či způsobem stravování. Zatímco pro jednotlivé složky stravy není dostatek důkazů (například vitaminy B či E, nesaturované mastné kyseliny atd.), hromadí se data prokazující prospěšnost komplexních přístupů, zejména tzv. středomořské stravy.
Úspěšná prevence
Pacientů s neurodegenerativními problémy v současnosti přibývá. „Naše populace velmi rychle stárne, v polovině století bude každý desátý Čech mít nad osmdesát let,“ předpovídá Iva Holmerová. „A demence je nejčastější právě v těch nejvyšších desetiletích života. Ale v jednotlivých věkových skupinách se počet lidí s demencí spíše snižuje.“ Důvodem je podle ní úspěšná prevence.
„Já tedy zůstávám optimistkou a doufám, že jsou v dohlednu již první léky zpomalující průběh onemocnění a že budeme mít i ty, které progresi demence alespoň u Alzheimerovy nemoci zastaví,“ říká Iva Holmerová. „Ale pokrok není jen ve vědě, ale zejména v informování veřejnosti, v zajištění služeb. I v současné době se k nám pacienti dostávají často až s rozvinutým syndromem demence.“
Podle Ivy Holmerové nemusíme vidět stárnutí jen černě. „Kalendářní věk, tedy věk, který uvádíme na různých dokumentech, má jen omezený význam,“ vysvětluje. „Jistě je to důležitý údaj s ohledem na počátek a konec školní docházky, střední školu, maturitu, získání plnoletosti, vysokoškolské studium, narození dětí, jejich školy, dosažení určitých mezníků v pracovním životě, důchodového věku a podobně.“
Ve stáří však začíná pozbývat význam. „Mnoho lidí rozkvete, protože už nemají tolik povinností, mnozí se zamilují, začnou se zabývat něčím, na co dosud neměli čas či prostředky,“ říká odbornice. „Záleží na člověku samotném, jeho zdraví a postojích, jeho vztahu k sobě, okolí i lidem, kteří v něm žijí.“
Autorka článku: Monika Smekalová
Zdroj: EPALE, https://epale.ec.europa.eu/cs