Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Nežádoucí chování

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně netoleruje žádnou z forem nežádoucího chování.

Nežádoucím chováním (v konceptu sociálního bezpečí) se rozumí šikana, agrese, nátlak, zastrašování, obtěžování a násilí (sexuální a genderově motivované) a diskriminace založené na jakémkoliv důvodu (věk, národnost, gender, náboženství, politická příslušnost, sociální a ekonomické podmínky, apod.).

Do konceptu sociálního bezpečí mohou spadat i další negativní jevy, jejichž seznam není v žádné případě konečný (např. plagiátorství, pomluvy, ponižování, nadávky, sabotáž apod.).

Od všech jednotlivců na akademické půdě (studentky, studenti, zaměstnankyně, zaměstnanci) včetně osob, které univerzitu navštěvují, smluvních partnerů a jiných osob pohybujících se na UTB vyžadujeme a očekáváme, že se k sobě budou chovat kolegiálně, ve vzájemném respektu, ohleduplně a s úctou.

Na UTB usilujeme o pracovní, vzdělávací a sociální prostředí, v němž jsou respektována práva a důstojnost všech v rámci univerzitní komunity a na všech úrovních univerzity.

Pro UTB ve Zlíně je stěžejní:

• podpora bezpečného prostředí, ve kterém se se všemi zachází spravedlivě a s úctou;
• deklarace, že nežádoucí chování je zcela nepřijatelné, a že každý, kdo je součástí univerzity, se podílí na vytváření prostředí bez jakékoli formy nežádoucího chování;
• poskytnutí podpory studujícím a zaměstnaným osobám, kteří se cítí být obtěžováni nežádoucím chováním;
• nastavení jasně definovaného mechanismu, pomocí kterého lze stížnosti řešit.

Všichni pak mají osobní odpovědnost za dodržování těchto zásad a principů:

• zacházení s ostatními důstojně a s úctou;
• nulové tolerance nežádoucího chování a v případě, že se stanou jeho svědky, na nepřijatelné jednání upozornit;
• podpora každé osoby, která se cítí být obětí nežádoucího chování včetně propojení na externí pomoc a psychickou podporu pro podání formální stížnosti, pokud bude třeba.

Níže uvedené skutečnosti mohou negativně ovlivňovat studijní a pracovní prostředí, atmosféru během výuky mezi studujícími a vyučujícími nebo zaměstnanými a nadřízenými, případně mezi studujícími či zaměstnanými navzájem. Proto se na UTB soustavně zabýváme a budeme zabývat podporou prevence negativního chování a jevů jako jsou například:

DISKRIMINACESEXUALIZOVANÉ A GENDEROVĚ PODMÍNĚNÉ NÁSILÍ ŠIKANA STALKING DOPADY

Diskriminace

Diskriminací se rozumí “takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnoti.” – Zákon č.198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

Druh diskriminace:

• Přímá diskriminace – jednání, při němž se s jednou osobou zachází méně přiznivě, než s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodů, které zákon zakazuje (má individuální charakter).
• Nepřímá diskriminace – jednání, při němž se s někým zachází méně příznivě na základě kritéria, které je zdánlivě neutrální.

Příklady diskriminace:

• zesměšňování, parodování či ponižování z důvodu věku, rasy či dalších osobních charakteristik;
• rozesílání nebo vystavování materiálů, které mohou jiní považovat za urážející (emaily, textové zprávy, videa, obrázky);
• verbální nebo fyzické chování, které snižuje důstojnost, je k někomu nepřátelské nebo vyjadřuje odpor na základě osobních charakteristik;
• stranění se někomu, např. úmyslné vyloučené z konverzace či pracovní aktivity na základě osobních charakteristik;
• urážlivé nebo zastrašující poznámky, gesta, necitlivé vtipy, které podkopávají něčí důstojnost, pomluvy;
• nechtěný, nevyžádaný a nevhodný fyzický kontakt (hlazení, plácání, otírání se o někoho aj.), nevyžádané a nevhodné zírání (např. do výstřihu).

Sexualizované a genderově podmíněné násilí

Obecně jej lze definovat jako nevhodné a nežádoucí chování se sexuálním podtextem, jehož podstatou  je (podobně jako ostatních druhů obtěžování) snaha získat, zvýšit nebo potvrdit si svoji převahu nad druhým člověkem.

Genderově podmíněné násilí zahrnuje veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického ekonomického či dalších forem násilí, které jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou ženami, na muže z důvodu, že jsou muži a/nebo analogicky s dalšími genderovými identitami, anebo akty tohoto násilí, které nepřiměřeně dopadají na ženy či na muže nebo další osoby jiných genderových identit.

Sexualizované násilí definuje snaha získat, zvýšit nebo potvrdit si svoji převahu nad druhým člověkem pomocí sexuality jako nástroje moci. Patří sem např. nevyžádaná sexuální pozornost či sexuální vydírání a nátlak.

Konkrétně se může jednat například o:

• sexuální návrhy;
• nabízení výhod za intimní sblížení či naopak vyhrožování v případě odmítnutí (např. udělení zápočtu, zkoušky nebo dobré známky, povýšení, finanční odměny či další jiné výhody);
• intimní doteky;
• sdílení intimních fotografií;
• různé formy psychického nátlaku, jako je například odlišné zacházení na základě pohlaví;
• materiály zobrazující osoby jako sexuální objekty;
• vystavování a distribuce pornografických materiálů;
• nevhodné komentáře na tělo a vzhled;
• lechtivé vtipy;
• ponižující či zahanbující poznámky;
• pozornost ve formě obtěžujících e-mailů;
• vyjádření urážlivého, nepřátelského a ponižujícího postoje k nějakému pohlaví;
• nadávky, zesměšňování a gesta se sexuálním podtextem;
• šikana a výhružné a nepřátelské jednání;
• urážlivé, nežádoucí a neopětované verbální i neverbální chování;
• fyzické napadení.

Šikana

Šikana je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit, ponižovat nebo zastrašovat jiného člověka či skupinu osob. Šikana je závažnou agresivní poruchou chování vyskytující se v sociálním prostředí a je věkově neomezená. Základními znaky šikany jsou záměrnost, opakovanost, dlouhodobost, nerovnováha sil (tzv. mocenská asymetrie), nepřátelské chování s tendencí ke stupňování agrese v průběhu času.

Druhy šikany

• Nevědomá – účelem nebývá ublížit, ale například dosáhnout u studující/ho nebo pracující/ho určitého studijního/pracovního výkonu či cíle hrubými způsoby. Důsledky jsou stejné jako u vědomé šikany, ale je mnohem snadnější ji řešit.
• Vědomá – záměrné poškozování jedince,  při snaze o jeho/její eliminaci útoky zesilují.
• Patologická – strategické poškozování jedince, útočník své jednání často opakuje u dalších osob.

Kyberšikana

Kyberšikana má mnoho společných znaků s tradiční formou šikany, avšak má několik specifik, a to ji činí velmi nebezpečnou, protože se často odehrává v anonymitě, má virální dosah a vyšší míru intruzivity (zásah do osobního, soukromého i pracovního života).

Šikana na pracovišti (mobbing, bossing, staffing)

Bossing je šikana ze strany nadřízené osoby a považováno za ni může být:

• přehnané kontrolování plnění povinností či docházky;
• dlohodobá přemíra přesčasů, bránění v čerpání dovolené;
• arogantní chování a slovní urážky;
• nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika;
• zesměšňování před kolegy/kolegyněmi;
• zadávání nesmyslných, příliš složitých úkolů (na které nemá podřízená osoba kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné);
• zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených, které vede k neinformovanosti;
• nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy;
• přisvojení si práce podřízeného jeho vedoucím;
• sexuální obtěžování;
• bezdůvodné výhrůžky např. ukončením pracovního poměru;
• různé naschvály např. odebrání kancelářských potřeb;
• probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd.

Mobbing je šikana ze strany kolegů či kolegyň, obvykle celou skupinou lidí a je pro ni charekteristická skrytost, rafinovanost, zákeřnost, cílenost a pravidelnost. Cílem je poškození druhého za účelem jeho následného propuštění ze zaměstnání. Mobbing není občasný konflikt, ale opakovaný a záměrný proces ničení vyhlédnuté oběti. Mobbing vypadá jako neškodné naschvály, legrácky, kanadské žertíky – avšak oběť ví, že nejsou ojedinělé ani náhodné, ale naopak pravidelnou součástí pracovní doby.

Staffing je šikana ze strany podřízených. V mnoha ohledech má podobné projevy jako bossing a mobbing, ale jsou mířeny směrem od podřízených k osobě ve vedoucím postavení. Snahou může být zdiskreditování vedoucí osoby a její/jeho propuštění.

Abyste si byli jisti, že šikanu zažíváte, zkuste si vyplnit Inventuru útoků na pracovišti, kterou pak můžete využít jako podklad pro řešení své situace. Písemná inventarizace útoků je nezbytným prvním krokem při rozpoznání, prošetřování a eliminaci šikany.

Co šikana není:

• jednorázový konflikt;
• občasné vychýlení nadřízené/nadřízeného, kolegy/kolegyně, vyučující/vyučujícího;
• konstruktivní zpětná vazba či kritika;
• monitorování, kontrola a hodnocení výkonu;
• vyžadování výkonu dle pracovní náplně a osobních plánů resp. plnění studijních povinností;
• vyžadování kázně vyplývající z řízení chování nebo výkonu zaměstnance v práci nebo jednání, které lze odůvodnit požadavky, jako jsou např. BOZP;
• oprávněný vytýkací dopis za nedodržení dohodnutých záležitostí či pracovních povinností, na něž byl zaměstnanec/kyně opakovaně upozorňován/a;
• odebírání či snížení osobního ohodnocení při dlouhodobém poklesu pracovní výkonnosti.

Stalking

Od 1.1.2010 je stalking trestným činem a je kvalifikován v § 354 jako nebezpečné pronásledování.  Za stalking lze považovat opětovné, systematické, dlouhodobé obtěžování nevyžádanými esemeskami, e-maily, skype, různé druhy chatu, telefonáty, nechtěnými pozornostmi, případné opakované cílené sledování osoby. Obsah těchto zpráv může být příjemný až veselý, ale též urážející, zastrašující. Útočník/útočnice u oběti vyvolává pocit strachu.

Oběť stalkingu

• osoba, kterou oběť osobně zná a ví, že ji pronásleduje;
• osoba, kterou oběť osobně zná, ale neví, že ji pronásleduje;
• osoba, kterou oběť osobně nezná (např. kyberstalkeři hledající své oběti na internetu).

Projevy stalkingu

• demonstrování moci a síly (přímé či nepřímé výhrůžky);
• fyzické pronásledování oběti cestou do práce, na nákup, pronásledování autem, čekání na oběť před domem;
• stalker/stalkerka může také vyhrožovat fyzickým útokem na oběti nebo útokem na její blízké;
• uskutečněním výhružek v případech, že dosavadní pokusy stalkera/stalkerky selhávají;
• stalker/stalkerka se vydává za oběť, označuje sám sebe za oběť a předstírá, že se mu oběť mstí, může na oběť podat i trestní oznámení;
• snaha poškodit pověst oběti, očernit ji šířením nepravdivých informací v okolí.

Dopady nežádoucího chování

• strach, úzkosti, stud, hněv;
• snížená produktivita, slabší studijní/pracovní výkony;
• horší docházka a vyhýbání se vyučujícím/kolegům;
• snížené sebevědomí;
• předčasné ukončení studia/pracovního poměru;
• přenos zkušenosti do dalšího života.