Taháky do kapsy
Přehledné shrnutí nejdůležitějších bodů základů kybernetické bezpečnosti.
Všechny taháky si můžete také stáhnout v PDF souboru.
Hesla a přihlašování
| 1. Podoba hesla |
2. Délka hesla |
3. Frázová hesla |
4. Správce hesel |
| Heslo může obsahovat velká a malá písmena, číslice i speciální symboly jako jsou +*?- atp. Je vhodné nedávat velké písmeno na začátek a číslici na konec hesla. Jsou to předvídatelné pozice. |
Dobré heslo je složeno alespoň ze 12 znaků. Odborníci na kybernetickou bezpečnost tvrdí, že délka hesla je nejdůležitější faktor pro odolávání technikám, které mají za úkol heslo prolomit. |
Pomoci naší hlavě mohou tzv. frázová hesla. Fungují jako dobrá paměťová pomůcka. Vzpomeňte si na Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století, tedy NevpB,td15.s. |
Správci hesel jsou šikovné prográmky, které hesla vygenerují, ukládají na bezpečném místě a v případě potřeby je uživateli vydávají. Odborníci za dobrého správce hesel označují třeba Keepass. |
Odemykání mobilních zařízení
| 1. PIN |
2. “Gesto” |
3. Otisk prstu |
4. Sken obličeje |
| PIN je dobrá metoda pro odemykání mobilních zařízení. Aby dobře chránil, měl by být složený z alespoň šesti číslic, které netvoří triviální řadu jako třeba 123456. Dnešní zařízení na to často sama upozorňují. |
Metoda, kdy spojujeme body na obrazovce do nějakého vzoru, nemá příliš dobrou pověst. Pohodlných kombinací je málo, lidé si volí za vzor například velká písmena a vzor může někdo okoukat. |
Otisk prstu je dobrá metoda pro odemykání mobilních zařízení. Moderní čtečky už nesledují otisk jako takový, ale jeho elektrický náboj. Proto jsou velmi spolehlivé. Nejlépe fungují společně se silným PIN. |
Když byla metoda nová, občas se podařilo ji přechytračit. Prošla ale vývojem. Záleží na typu zařízení a skeneru, ale spolehlivost metody je dnes vysoká. Také nejlépe funguje se silným PIN. |
Sociální inženýrství
| 1. Sociální inženýrství |
2. Phishing |
3. Vishing |
4. Baiting |
| Techniky sociálního inženýrství se soustředí na manipulaci uživatele. Jejich cílem je manipulovat s emocemi a city uživatele tak, aby například prozradil své důvěrné, typicky přihlašovací, údaje. |
Může vypadat jako podivná zpráva ze zahraničí i jako rafinovaná výzva z adresy IT oddělení. Maskuje se třeba jako notifikace o přeplněné e-mailové schránce. Je důležité sledovat, kam vedou odkazy. |
Podvodná technika, která bývá realizována pomocí telefonního hovoru. Útočníci se maskují například za pracovníky banky nebo klientské podpory. Nenechte se vylekat ani vykolejit. |
Oblíbené „flešky“ mohou způsobit mnoho problémů. Útočnici je podstrčí a čekají, kdo „flešku“ připojí k zařízení. Může být opatřená lákavým popisem. Raději se jim vyhněte obloukem. |
Důvěryhodná komunikace
| 1. Elektronické podpisy |
2. Prosté elektronické podpisy |
3. Zaručené elektronické podpisy |
4. Kvalifikované elektronické podpisy |
| Není elektronický podpis jako elektronický podpis. Významně se liší právní a informatický pohled na tuto problematiku. Jen některé typy podpisů zvyšují důvěryhodnost komunikace. |
Naskenovaný podpis a jeho různé variace nezaručují identitu podepsané osoby ani to, že dokument nebo zprávu po podpisu nikdo nezměnil. Z hlediska bezpečnosti nemají takové podpisy žádnou sílu. |
Zaručené elektronické podpisy jsou na tom z hlediska bezpečnosti lépe. Vyšší hodnotu mají zaručené el. podpisy založené na tzv. kvalifikovaném certifikátu. Ten můžeme získat u certifikační autority. |
Kvalifikovaný elektronický podpis je z hlediska bezpečnosti považován za nejsilnější. Certifikát bývá uložen třeba na zabezpečené čipové kartě, kterou připojujeme k zařízení. Musíme znát také PIN. |
Škodlivé soubory
| 1. Škodlivé soubory |
2. Maskování souborů |
3. Škodlivá makra |
4. Ransomware |
| Škodlivé soubory typicky spouští škodlivé programy, které dokážou poškodit naše zařízení nebo systém. Útočníci je rádi šíří v příloze e-mailu nebo pomocí internetových úložišť. |
Aby útočníci uživatele zmátli, škodlivé soubory maskují. Třeba jako fakturu nebo jiný důležitý dokument, jako jako jeden z mnoha souborů v archivu typu .rar nebo .zip, případně kamuflují přípony souborů. |
Pro uživatele bývá překvapení, že škodlivý soubor může být také soubor Excel, Word či PowerPoint. Útočníci v nich umí připravit škodlivá makra, sadu pokročilých pravidel, která útok dokážou zahájit. |
Obávaný škodlivý program, který uživatele může zaskočit třeba právě kvůli makru, je ransomware. Dokáže zašifrovat soubory nebo celé systémy, které se pak jen obtížně obnovují. |
Ochrana zařízení
| 1. Aktualizace |
2. Firewall |
3. Antivirový program |
4. Zálohování |
| Aktualizace jsou důležité, díky nim udržují vývojáři programy v kondici. To platí i ve věci bezpečnosti. Aktualizace totiž mohou opravovat objevené bezpečnostní nedostatky. Je důležité je neoddalovat. |
Firewall je nástroj, který dohlíží na bezpečnost zařízení. Má za úkol kontrolovat požadavky, které zařízení z internetu přijímá a vyhodnotit je podle určených bezpečnostních pravidel. |
Antivirový program neustále dohlíží na to, že v našem zařízení není žádný známý škodlivý soubor. Pokud se tam takový soubor objeví, má za úkol provést potřebné akce, které zařízení ochrání. |
Jako uživatelé můžeme o svá data a soubory i nenávratně přijít. Právě v tento moment se hodí průběžné zálohy. To znamená, že si důležité soubory alespoň čas od času uložíme „ještě někam jinam“. |
Stahování aplikací
| 1. Oficiální obchody |
2. Kritéria aplikací |
3. Oprávnění aplikací |
4. Maskování aplikací |
| Když stahujeme aplikace do mobilních zařízení, vždy bychom je měli stahovat z tzv. oficiálních obchodů. To je Google Play pro systém Android a AppStore pro systém iOS. Jsou to oficiální zdroje. |
U aplikací je důležité sledovat recenze uživatelů a jejich hodnocení. Vyplatí se vyfiltrovat si špatné recenze a podívat se, na co konkrétně si uživatelé stěžovali. To je dobré vodítko. |
Každá aplikace ke svému fungování potřebuje tzv. oprávnění. Ty jako uživatelé udělujeme. Oprávnění bychom však měli udělovat s rozvahou a hodnotit je selským rozumem. |
Útočníci leckdy podstrčí škodlivý kód do aplikace, u které to uživatelé nečekají. Třeba do aplikace pro úpravu fotek, které se dobře šíří. Nebo do aplikace, která se tváří jako „antivirová ochrana“. |
Připojení a soukromí
| 1. Veřejné Wi-Fi sítě |
2. HTTPS |
3. Koncové šifrování |
4. VPN |
| Veřejné Wi-Fi sítě bez hesla je vhodné používat jen pro základní úkony. Třeba k vyhledání otevírací doby nebo odjezdů MHD. Přihlašovací údaje je lepší pomocí nich neodesílat. |
HTTPS nám říká, že je komunikace mezi naším webovým prohlížečem a webovou stránkou šifrovaná. Neznamená to ale, že je stránka dokonale a za všech okolností bezpečná. |
Koncové šifrování se využívá především k šifrování zpráv. Díky tomuto šifrování je dokáže číst jen odesílatel a příjemce. Ne všechny komunikační aplikace toto šifrování podporují. |
VPN funguje jako pomyslný tunel, kterým proudí náš internetový provoz. Útočníci ho nedokážou sledovat a číst. Zajišťuje maximální míru soukromí. VPN připojení si můžeme pořídit za pár stovek. |